STRAKONICE

BACK TO CITY
Thumb 2

Pavel Drdel | kuchař, fotograf

BY PAVEL DRDEL
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

Pavel Drdel (1976, Strakonice) Profesionální kuchařině se věnuje 26 let, žil v Německu a 6 let v Itálii, zřejmě i proto jsou jeho oblíbené suroviny jsou zelenina, ryby a mořské plody. V roce 2004 se umístil mezi stovkou nejlepších kuchařů v ČR. Pravidelně pořádá degustační večery na jihu Čech a externě pracuje pro školu vaření Gourmetfactory. Nyní se naplno věnuje své nově otevřené restaraci Sůl a řepa. Šestým rokem spolupracuje s neziskovou organizací ACTIVE Time, s nimiž realizuje kurzy vaření v dětských domovech. Pavel je také amatérským fotografem, fotí skvělé černobílé fotografie s duší (do nedávna ještě na kompakt) – krajina, městská krajina, abstrakce a reportáž.

Thumb 05

Marcela Miková

BY MARTIN VADLEJCH
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

Marcela Miková (1969, Praha) je středoškolská učitelka matematiky a fyziky, kterou baví spousta věcí, včetně práce. Od dětství se věnovala zpěvu v dětském sboru (kde zjistila, že v kolektivu je síla), hře na klavír, výtvarnému oboru, později přibyl tanec, pak aerobic, a to tak, že vždy jedna z činností nabyla vrchu a ostatní byly trochu upozaděny. Jejím životním mottem je: „To jsem ještě nikdy nedělala, to mi půjde skvěle“ (Pipi Dlouhá Punčocha) Absolvovala učitelský obor na matematicko-fyzikální fakultě v Praze, protože tam přijímali bez zkoušek a protože se jí líbily vánoční besídky na katedře teoretické fyziky (její rodina totiž sestává z hudebníků a fyziků). Po krátké praxi v Praze jí osud zavál do Strakonic, kde její manžel dostal práci v nemocnici. Původní plán byl na rok. Už je tu 20 let. Její nejvýraznější strakonická stopa jsou pěvecké sbory, které zde vede, ačkoliv sbormistrovství nikdy nestudovala. V chronologickém pořadí vzniku to jsou: Pěvecký sbor Gymnázia Strakonice , Dětský pěvecký sbor Fere Angeli , přípravný sbor ZUŠ Strakonice a nejmladší je věkově nejstarší smíšený sbor Hlasoň. S kamarádkami založily Štrikovací okrasný spolek, jehož cílem je obveselovat Strakonice hřejivými štrikovanými ozdobami na nečekaných místech. S manželem a dvěma dětmi žije v srdci Strakonic, ve volném čase běhá, čte, štrikuje, hledá nové výzvy a má ráda, když se lidé společně věnují povznášejícím činnostem.

Thumb slide12

MARTIN GREGORA

BY MARTIN GREGORA
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

MARTIN GREGORA (1965 Strakonice) Po maturitě na Gymnáziu ve Strakonicích, vystudoval LF UK a stal se dětským lékařem. Nyní působí jako primář dětského oddělení ve Strakonicích. V letech 2010- 2013 byl poslancem dolní komory parlamentu za konzervativní stranu TOP 09. Věnuje se literatuře i výtvarnému umění, je autorem dřevěných plastik. Mimo poezie a krátkých povídek je autorem odborných publikací (na téma péče o dítě, výživa, první pomoc aj.). Jeho poezie vyšla v souboru Tři básníci pod názvem Ve Starých Konicích. Je taktéž autorem a aktérem několika happeningů na Šumavě (Sekáči, 1991; Král Ubu na Šumavě, 1992; Porod otce Ubu, 1994) a divadelních her (jednoaktovka Rybáři; hráno 1989 – 1995). Své verše pravidelně představoval při vystoupeních amatérského Nestabilního orchestru Strakonického (NOS). Píše úvodníky vernisáží svých přátel -výtvarníků, které svými verši doplňuje.

Thumb slide2

ELIŠKA PODZIMKOVÁ | výtvarnice

BY ELIŠKA PODZIMKOVÁ
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

ELIŠKA PODZIMKOVÁ / výtvarnice, animátorka a ilustrátorka V šestnácti letech začala dokreslovat ilustrace do fotografií. V roce 2014 absolvovala Filmovou Akademii Miroslava Ondříčka v Písku obor animované tvorby. Její instagramový účet AnimateNY, založený v květnu 2013, přesahuje 60 000 sledujících. 9. února 2014 otiskl newyorský magazín Metro jednu z jejích ilustrací na titulní straně. Od září 2014 do října 2015 žila a pracovala v New Yorku, kde byla zaměstnána jako specialista pro marketingový obsah na New York Film Academy (NYFA). K jejím zahraničním pracovním úspěchům patří video a dokreslené ilustrace pro světově známého kuchaře Jamieho Olivera nebo ilustrace pro americký Vogue magazín. V lednu 2016 se Eliška Podzimková přestěhovala zpět do České republiky, kde vyšla rubrika Dokreslené Česko pro internetový portál iDnes a vznikla spolupráce s Tomášem Klusem na jeho turné Recyklus. Spolupracuje také s organizací Můj Nový Život, která pomáhá dětem s onkologickým onemocněním.

Thumb pch02

MIROSLAV NĚMEJC | SPONA

BY MIROSLAV NĚMEJC
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

Působení spolku Spona – Společně pro současnost – se počíná od roku 2008, oficiálně od roku 2009. Za tu dobu uspořádal mnoho nejrůznějších přednášek, seminářů, výletů, kurzů, společného setkávání. Působí ve Strakonicích a na Podsrpu, kde se v současnosti pokouší oživit dění v bývalé škole. Jednou z významných aktivit byla například možnost vyzkoušet si na vlastní kůži různé činnosti našich předků – tedy něco na pomezí experimentální archeologie a Living history. www.spona-os.cz

Thumb dobrs19

Ivo Kraml | architekt

BY IVO KRAML
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

Rodák z jižních Čech, architekt (VŠ studium na Fakultě stavební ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze na Škole architektury prof. E. Přikryla), podporovatel současné kvalitní architektury v historickém kontextu, vyznavač moderních přístupů v péči o kulturní památky. Spoluzakladatelem Sdružení pro obnovu Dobrše a galerie Co Co. Aktivně spoluorganizuje kulturní dění regionu šumavského Podlesí. Propaguje odkaz spisovatele a dramatika Josefa Křešničky, lidového řezbáře a včelaře Josefa Macha, dlouholetého dobršského duchovního správce P. Martina F. Vícha, ale také třeba odkaz dobršského Čtenářsko ochotnického spolku Svornost. S očima otevřenýma a ušima nastraženýma sleduje kulturní dění napříč obory i regiony a rád glosuje.

Thumb  015

Marcela Vichrová

BY MARCELA VICHROVÁ
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

MARCELA VICHROVÁ / Jiná jména smrti Výtvarnice strakonického původu, Marcela Vichrová, společně s dobršským architektem Ivo Kramlem koncem listopadu ve Volyni pokřtili knihu Jiná jména smrti autora Josefa Křešničky, předčasně zemřelého strakonického divadelníka, novináře a autora veršů a pohádek pro děti. Společně nám představí knihu, ilustrace i autora. https://strakonicky.denik.cz/zpravy_r... M. A. Marcela Vichrová (1968, Strakonice) Zabývá se malbou, kresbou, ilustrací, linoryty a výchovou paličaté psí slečny Ashy (tibetská doga) a dvou blonďatých kluků Jáchyma a Matyáše. O své práci říká: „Mé větrné a vlající ilustrace ke knize rytíře smutné postavy Josefa Křešničky se linou jako cesty podél lesů, polí, vesnic, chalup, statků, potoků a zámečků. Jako kořeny, které mne stále spojují se stejnou krajinou, jako je ta pana spisovatele Křešničky. Tím je naše šumavské Podlesí. Byť v knize o smrti, nad kterou zatím nikdo nevyhrál, smát se je povoleno: „Pechlátová Monika si mohla nohy uběhat“, jak se v knize píše. Než se však přátelství s nadhledem uzavřelo, „můj životaběh“ se odvíjel v linii po meči po chalupě Koblížků (Tažovice) s linií po přeslici po chalupě Cuhroujc (Hoslovice) do okresního poddaného města Strakonice a též do místní lidové školy umění s paní učitelkou Růženou Vizinovou. Ta mne směřovala k barvičkám na Střední uměleckou školu v Praze, na tzv. Žižkárnu. Odtud, jako téměř nejmladší z ročníku, jsem šla studovat v letech 1986–1992 na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, do ateliéru „užité malby“ u profesorů Quida Fojtíka a Pavla Nešlehy. Praha čarovala a lapila mne do svých sítí davu lidí, aut, velkých domů a dlouhých peněz. Šel čas. Mnoho vody v Kolčavě (Novosedelský potok) uteklo do moře, další generace odrostla školním lavicím, na zámeček se vrátil pán (Tažovice), hostinec, jednotu zavřeli a ani pojízdná prodejna již nejezdí. Ilustracemi se vracím domů ke kořenům. http://www.vichrova.cz/

Thumb d vlcek p kucha 2011

Daniel Vlček

BY DANIEL VLČEK
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

Obrazy Daniela Vlčka (*1978, Strakonice) jsou nepřehlédnutelně rituální povahy. Vyrývá čáru za čárou do vlhké malířské hmoty. Jeho nekonečně trpělivé meditace mohou nabývat mnoha významů tak, jak můžeme donekonečna meditovat nad posvátnou slabikou Óm. Drážku za drážkou se ve stroze bílé nebo černé hmotě ukládá zdánlivě promarněný čas, zdánlivě neužitečná práce a zdánlivě nesmyslná informace. Vlčkovy obrazy ve své mnohoznačnosti ale vypovídají o naší společnosti, o industrializaci a automatizaci, o modernitě a jejích troskách, o pokroku i transformaci. Nesrší optimizmem, spíše jsou nostalgickým ohlédnutím za érou víry ve velké ideály a utopii na konci historie. Tyto obrazy už neaspirují na dělání velkých dějin, nýbrž ve vší pokoře, trpělivosti a nesmlouvavé přesnosti sečítavají účet za napáchané škody. Ikonická černá ve Vlčkově práci až nápadě často odkazuje k černotě fosilních paliv, nejdříve požehnání a pak prokletí lidského druhu. Bílá je pak zapomění a odpuštění, bílý popílek, jež milosrdně přikrývá ruiny. Daniel Vlček se neustále pohybuje mezi teritoriemi výtvarného umění a hudby, přenášejíc impuzy z jedné strany na druhou. Pohybuje se v širokém rejstříku od experimentálnějších poloh a sound artu až po pop. Překládá zvuk do obrazu a obraz do zvuku. Často mluví o vlnách, frekvencích a interferencích. Představují pro něj mnohdy metaforu, jež napomáhá skokům imaginace. Interference vzniká, když se protnou minimálně dvě vlny. Metaforicky může interference znamenat také dialogické setkávání a Daniel Vlček podle všeho vibruje na frekvencích, jež je přátelská a otevřená spolupráci. Byl nebo je součástí mnoha kolaborativních projektů: jedna aktivistická umělecko-hudební skupina (Guma Guar), dvě galerie (Berlinskej model, Galerie Ferdinanda Baumanna) a tři další hudební uskupení (Reverend Dick, Střešovická kramle, Ba:zel) představují jenom výčet těch dlouhodobějších kolektivních aktivit. Vyzkoušel si už také roli kurátora (např. výstava 16 – 20 000 Hz, MeetFactory, 2013, Na počátku bylo ticho, Galerie Města Plzně, 2014 ) nebo organizátora festivalu (Šamana ztráta, Prachovské skály, 2013 – 2016). V šíři svých aktivit připomíná, že žádný člověk nikdy není ostrovem a k tomu, aby něco sděloval, musí být součátí přediva společností a komunit, ve kterých probíhá tvořivá směna.

Thumb al ali 19

Matej Al-Ali | umělec

BY MATĚJ AL ALI
@ VOL 4 ON DEC 15, 2017

Matej Al-Ali (*1985 v Bardejově, SK) studoval na Západočeské univerzitě v Plzni (2005-2010) v ateliéru prof. Adély Matasové, po sléze na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze (2010-2014) v ateliéru Jiřího Davida. Nyní se zabývá doktorandskou prací v ateliéru Nových Médii I Tomáše Svobody na pražské AVU. Těžiště jeho tvorby se nachází ve zkoumání objektové mechaniky, fyzické práce a taktility. Formální výstupy autorova díla v médiu videa a DIY video-objektů nejčastěji dokumentují výkony na pomezí performance až specifických sportovních výkonů. Al-Ali příležitostně spolupracuje s Tomášem Moravcem a Petrem Dubem. Stal se finalistou Ceny Exit (2009), či ESSL Award (2013). Jeho práce byly vystaveny v pražských galeriích Futura, Meet Factory, Galerie etc, dále pak je jeho tvorba presentována na výstavách a festivalech v Německu, Norsku, Francii a New Yorku. Absolvoval residenční pobyty ve Ville Arson (Francie) a Košicích (Slovensko). Autor žije na Buštěhradě a pracuje v Praze.

Thumb 01

Arch Vader | ARCHWARS

BY ARCH VADER
@ VOL 3 ON SEP 29, 2017

Dnešní architektura v ČR nás všechny musí znepokojovat. Máme z toho baaaad feeling. Trápí nás, že přes všechno úsilí nedostává prostor projevit se v tom nejlepším světle, není vnímána jako kulturní veličina, která má radikální přesah do našich životů. Architektura se navzdory její historii a důležitosti dostává mimo hlavní proud. Většina „obyčejné“ české společnosti vnímá architekta jakou drahou, nedostupnou a zbytečnou instituci. To má za následek všeobecnou frustraci architektů, ale především rozmach zatemnělého stavění, rozmach arshitektů... Česká společnost dnes nemá architekty za užitečné lidi. Absence architektů vypadá všude stejně – ať už v soukromé, či veřejné sféře. Setkáváme se s nejrůznějšími paskvily, nearchitekturou, lidovou tvořivostí. Architekti jsou často nahrazováni stavebními inženýry, kteří jsou dle Čechů levnější a schopnější. Jejich nové stavby jsou tudíž spíše technické, neupřímné, citově chladné a bezcharakterní. Z nich se pak často rodí i techničtí, neupřímní a citově chladní lidé. Jelikož tedy dnes architekturu nikdo nechrání, nikdo se jí nezastává, je tu naše nová stránka na její podporu. Už ale nechceme jen dobré příklady. Chceme ty špatné. Chceme dehonestovat špatnou architekturu. Vyhlašujeme válku všem shitům a temné straně architektury! Nejprve tu byla nekultura a lidé, kteří ji museli snášet. V těchto lidech se hromadila frustrace. Té frustrace bylo nahromaděno tolik, že se z ní zrodil Arch Vader. Architekt padouch, který se vysmívá všem urbanistickým, architektonickým a vizuálním blbostem. Výsměch, sarkasmus a z ní pramenící stud je motivací ke změně. Join the arch side of the force! www.archwars.cz

Thumb pkn eh 3

Eva Hanzalová / designérka

BY EVA HANZALOVÁ
@ VOL 3 ON SEP 29, 2017

Eva Hanzalová se narodila roku 1985 ve Strakonicích (jako Eva Rampichová). Je grafickou designérkou na volné noze (studio Vajco), spolumajitelkou značky tapet PaperJoe a vede obchod/galerii The Chemistry Design Store na Malé Straně v Praze. Má chorobný strach z vlastních proslovů na veřejnosti, přesto je již podruhé hostem skupiny Jsme Strakonice. První zkušenosti (výstava s názvem Atlas Dud na strakonické Artwall) věnovala asi čtvrtinu prezentace PKN, doufaje, že strakoničtí za to budou shovívavější k té druhé. www.vajco.cz The Chemistry Design Store

Thumb pecha 20kucha 20st 2017 02

Martin Kožnar | architekt

BY MARTIN KOŽNAR
@ VOL 3 ON SEP 29, 2017

Kontext, materiál a řemeslo. Hledám normálnost a čerstvý vítr. Martin Kožnar (1980) vystudoval FA ČVUT, AVU ŠA Emila Přikryla. Pracoval v ateliéru Rudolfa Netíka. Od roku 2004 se věnuje vlastní praxi, 2006-2013 Atelier25 s.r.o. s Jiřím Bízou. Od roku 2013 Martin Kožnar Architekt s.r.o./ www.martinkoznar.cz, spolupracuje s různými autory... Práce mu přináší radost. Setkává se s fajn lidmi nad prácí která mu dává smysl. Malé i větší úlohy, veřejné i ryze soukromé....

VIEW MORE